Boty do posilovny a běžecké boty: v čem se liší a kdy stačí jedny

Dva páry sportovních bot s vysokou a nízkou podrážkou na světlé podlaze tělocvičny, vzadu neostré činky.

Boty, v nichž se vám bez potíží běží na pásu, se u činek často chovají jako měkká houba. Tento text srovnává podrážku a tlumení běžecké obuvi s obuví do posilovny a ukazuje, na co se u obou dívat. Hodí se každému, kdo trénuje několikrát týdně a váhá, zda mu postačí jedny boty. Na konci najdete jednoduché pravidlo, podle kterého se rozhodnete.

Proč jedny sportovní boty nesedí na všechno

Každý pohyb zatěžuje nohu jinak. Při běhu chodidlo dopadá stále dokola a obuv musí otřesy zmírnit, aby se nepřenášely do kloubů. Při silovém tréninku naopak noha tlačí do podlahy a potřebuje pevnou oporu.

Konstruktéři proto vycházejí z odlišných požadavků a každý typ obuvi optimalizují na jiný způsob zatížení. To se promítá do materiálu, výšky podrážky i tvaru jejího profilu. Běžecká bota vsází na měkkost a pružení, tréninková na stabilitu a kontakt se zemí. Obě vypadají podobně. Pod zátěží se však chovají naprosto jinak.

Podrážka a tlumení u bot do posilovny a běžecké obuvi

Nejvýraznější rozdíl leží ve spodní části boty. Podle testovacího portálu Testado má běžecká obuv měkkou podrážku silnou často 25 až 40 mm, která se pod zátěží boří a zhoršuje stabilitu při dřepu a tahu. Tréninková obuv má podrážku obvykle 10 až 20 mm a tvrdší.

Měkká pěna je při běhu výhodou, protože pohlcuje dopady. Při zvedání těžké činky se však stlačuje nerovnoměrně a chodidlo se vychyluje. Čím tenčí a pevnější podrážka, tím přesněji cítíte podlahu a tím jistěji stojíte.

Důležitý je také drop, tedy rozdíl výšky mezi patou a špičkou. U běžecké obuvi bývá patrný, protože usnadňuje došlap na patu. U tréninkové obuvi je profil téměř rovný, takže se váha rozloží rovnoměrně po celém chodidle.

Při výběru si všímejte tří věcí: tloušťky podrážky, její tvrdosti při stisku prstem a toho, zda je zespodu plochá. Konkrétní modely si porovnáte v nabídce, kde se pod jedním nadpisem sešlo pánské sportovní oblečení a obuv pro různé druhy tréninku.

Fitness boty a boty na cvičení pro lekce a funkční trénink

Skupinové lekce a funkční trénink kladou na obuv jiné nároky než čistý běh či čistý dřep. Střídají se skoky, výpady, rychlé změny směru i práce s činkami. Fitness boty proto musí spojit několik vlastností najednou.

U bot na cvičení se vyplatí sledovat zejména tyto znaky:

  • přilnavost podrážky, aby noha neklouzala po parketách ani po gumě,
  • pružnost v přední části, která umožní odrazy a práci na špičkách,
  • pevné uchycení chodidla, které brání jeho posouvání uvnitř boty,
  • dostatečně tuhou patní část, která drží chodidlo při bočních pohybech.

Takové boty tvoří kompromis. Tlumí více než plochá podrážka na těžké tahy, ale méně než tlustá pěna běžeckých modelů. Pro smíšený trénink je to často přesně ta správná střední cesta.

Pozor dejte i na svrchní materiál. Prodyšná síťovina udrží chodidlo v suchu při delší lekci, zatímco zpevněné boky bot snášejí tření při bočních pohybech lépe než tenká tkanina.

Boty na posilování a stabilita při dřepech a mrtvém tahu

Těžké základní cviky jsou nejnáročnější zkouškou obuvi. U dřepu se váha přenáší celou plochou chodidla do podlahy a každé zhoupnutí podrážky se projeví na držení těla. Pevnější podrážka pomáhá udržet kolena i kyčle ve stabilní ose.

Boty na posilování nemusejí být nutně speciální. U lehčích zátěží obvykle postačí obyčejné tenisky s pevnou, plochou podrážkou, které zespodu nepruží. U mrtvého tahu mnozí cvičenci dávají přednost tenké podrážce, protože zkracuje dráhu činky a zlepšuje kontakt se zemí.

Důležité je také šněrování. Pevně utažená bota drží patu na místě a brání tomu, aby se chodidlo při tlaku do podlahy posouvalo dopředu. Právě tato jistota dovoluje soustředit se na techniku cviku místo na udržování rovnováhy.

Ploché sportovní boty dosedají celou podrážkou na gumovou podlahu mezi sloupky dřepovacího stojanu.

Kdy stačí jedny boty a kdy mít dvoje

Rozhodnutí závisí na tom, co v tréninku převažuje. Pomůže otázka, zda se větší část hodiny věnujete zátěži, nebo klusání. Odpověď ukáže, který druh podrážky potřebujete více.

Kdo si vystačí s jedněmi botami

Jedny boty obvykle stačí těm, kdo v jednom tréninku kombinují lehké cvičení a kardio. Krátké rozklusání před cvičením a středně těžké činky zvládne univerzální fitness bota s pevnější, ale ne příliš tenkou podrážkou. Při takovém programu se rozdíly mezi dvěma páry téměř neprojeví.

Kdy se vyplatí oddělit běh a silový trénink

Dva páry mají smysl, jakmile se silový trénink dělá s větší zátěží. Stejně tak tehdy, když pravidelně běháte delší úseky. Běžecká obuv se při dlouhém běhu opotřebuje rychleji. Pokud v ní navíc zvedáte činky, ztrácí tlumení dříve než jinak.

Podrážka rozhoduje o výběru obuvi

Shrnuto: běžecká bota tlumí, tréninková drží, a proto se jejich podrážky liší tloušťkou i tvrdostí. Jedny boty jsou rozumný kompromis pro lehčí a smíšený trénink, dvoje se hodí při těžších činkách i častém běhání. Při výběru tak nehledejte nejznámější značku, ale ověřte podrážku a uchycení chodidla.

Kdo se do výběru pustí s těmito znalostmi, nakoupí zodpovědněji. Ať už si prohlížíte pánské sportovní oblečení a obuv v obchodě, nebo na webu, vždy začněte u podrážky. A jak to vidíte vy: obětujete raději trochu tlumení kvůli jistému dřepu, nebo dáte přednost komfortu při běhu a pořídíte druhé boty?

Roman Pavlíček